Okénko ředitele

Ředitel Hudebního divadla Karlín

Když jsem psal svůj pravděpodobně první producentský úvodník do programu muzikálu Dracula v roce 1995, ještě nikdo nevěděl, jak toto dobrodružství dopadne. Tenkrát jsem vyplodil „první producentskou větu“, která zněla takto:

Když je projekt úspěšný, můžou za to umělci, když je projekt neúspěšný, může za to producent.

Tato myšlenka se mi zrodila v hlavě, pravděpodobně z obavy co když to nedopadne... Ono to tenkrát dopadlo, ale později jsem v praxi mnohokrát zažil, jak je ta věta pravdivá a to nejen na sobě, ale i okolo sebe a to nejen doma, ale i v cizině. Všichni rádi tleskají umělcům a zatracují producenty!

Časem, když jsem měl za sebou více úspěšných projektů jsem vymyslel „druhou producentskou větu“:

Producent nemusím umět vůbec nic, kromě toho, vybrat si správné spolupracovníky - tedy umělce.

Ta věta zní trochu sebeironicky, trochu nabubřele, ale opět vystihuje podstatu producentského řemesla.

Jen mi jaksi ty dvě věty do sebe nezapadaly.

 A nejednou to přišlo! Ta myšlenka se zrodila jednoho večera v Hudebním divadle Karlín a spojila ty dvě předešlé do producentského trojúhelníku. Třetí věta zní:

Proč může producent za každý neúspěšný projekt? No přece proto, že si nevybral ty správné spolupracovníky!!!!

Časové rozpětí mezi první a třetí větou je 21 let, které jsou lemovány úspěchy, prohrami, ale hlavně spoustou práce a sbírání zkušeností. Z těch 21-ti let jsem hodně času strávil se svými spolupracovníky v Hudebním divadle Karlín. V posledních letech se mi spolupracovníci příliš nemění, což nasvědčuje tomu, že jsem si je dobře vybral?

A tady se dostávám k jádru pudla. Ne každý producent má v životě to štěstí mít skvělé spolupracovníky a ne každý, má tu čest vést je v takovém divadle, jako je Hudební divadlo Karlín. Ta tradice, kterou konečně zmapovala tato kniha má obrovskou sílu. Jsem strašně rád, že tato kniha vznikla, snad jednou provždy zavře ústa pochybovačům. Kdo to nezažil, neví o čem řeč. Všichni ti umělci, kteří prošli tímto divadlem, v něm logicky zanechali kus sebe.

Tímto chci poděkovat všem, kteří se podíleli na těch dosavadních 49 298 dnech života tohoto divadla, přece jenom malinko víc děkuji těm, kteří se podílejí na jeho každodenním chodu právě teď tedy v přítomnosti. Naši předchůdci mi snad odpustí, že žijeme hlavně přítomností. Původně jsem nechtěl vůbec nikoho jmenovat, ale tohle snad můžu...

Mé speciální poděkování patří karetnímu hráči, milovníkovi žen a  dobrodruhovi nejen v podnikání panu Eduardovi Tichému, zakladateli tohoto nádherného divadla, nejen za tu krásnou budovu ale i za nekonečnou inspiraci a vzor.

 

V Praze 17. 8. 2016

 

 

 

 

 

 

 

 

Program
Kniha o divadle
Dárkové poukazy
Repertoár